Nemocná Čmuchta

Před týdnem začala Beky chrmlat a chrchlat jako starý tuberák a ačkoliv jí na pohled nic jiného nescházelo, byla pro jistotu násilím dovlečena na veterinu. Bohužel nám do dneška nebyl nikdo schopen pořádně říct, co jí vlastně je. V pondělí jí nasadili antibiotika, bere nějaké prášky na nachlazení, má jednu zduřelou uzlinu a s chrmláním zatím očividně nehodlá přestat. Moc se to nelepší... Zítra se pravděpodobně vydáme na rentgen krku, jestli nemá náhodou něco s příklopkou.

Sama Beky se tváří, že jí nic neschází a nařízený klidový režim příliš nezvládá. Návíc kvůli podezření na infekčnost chrmlavky je jí bráněno ve styku se psími kamarády, což nese obzvlášť těžce. Nehledě na to, že je dost obtížné ji v tom zabránit, protože na krátké procházky chodí jen s košíkem, aby jí tahání vodítka za obojek stav krku nezhoršovalo.

Delší dobu jsme se neozvali, takže menší přehled:

• Beky už váží 16,5 kilo, takže se nám stále zvětšuje a nosit jí do schodů je stále větší peklo - schodům se spíš už vyhýbáme, resp Beky posílám bokem vedle schodišť, pokud je to možné. 
• Chuť k jídlu má stále stejnou, zbaští co najde, ať už to zbaštit jde nebo ne. Přešli jsme z krmiva Royal Canin na Taste of the wild (hlavně kvůli složení). Beky si novou baštu moc pochvaluje. Nevím jestli názvem "chuť divočiny" mysleli příchuť krmiva, nebo pocit páníčků z psa běhajícího po stěnách, stropě a létajícího vzduchem. Spíš to ale bude způsobeno klidovým režimem:)
• Pokud jde o strach z lidí a dětí, dělá Beky velké pokroky. Kolem školky na vycházce prochází už se zvednutou oháňkou a mám pocit, že brzy začne k dětem zkoušet čmuchat. Sem tam už si přichází očichat i kolemjdoucí na procházce, což je někdy úsměvné, někdy nepříjemné (v závislosti na reakci očmuchávaného), takže pracujeme na ignoraci potencionálních cílů čmuchání.
• Nedávno se Beky poprvé odhodlala vyzkoušet vodu. Zaplavala si v nedalekém "rybníčku" (čti - špinavá stoka). Od té doby se kalužím nevyhýbá a vypadá to, že bude mít vodu ráda (v horkých dnech), což je dobrá zpráva, protože nevím jak bych ve třicetistupňových vedrech chladil ten její černej kožíšek.
• Beky má pár nových psích kamarádů (se kterými se teď bohužel nemůže vídat), nejvíc se v poslední době kamarádí s nedaleko bydlícím štěnětem výmarského ohaře Denym. Deny váží cca o 10 kg víc než Beky, což jí ovšem nebrání v tom ho ve většině her pokládat na lopatky:) Doufám, že si to psinka užívá dokud to jde, protože nebude trvat dlouho a Deny bude dvakrát tak těžký a velký než ona a to už pak asi budou ty hry vypadat jinak:)
• Pokud jde o poslušnost, je štěnda celkem spolehlivá. Dokonce je možné odvolat ji ze hry s jiným psem, pokud už se páneček začíná pomalu otáčet k odchodu a tak hrozí závislačce osamění. Na druhou stranu, když je doma sama, tak asi moc nevyvádí, protože si stále žádný soused nestěžoval. 
• Kvůli nemoci se taky víc věnujeme výcviku a různým blbůstkám, jako je podávání věcí ze země, zavírání dveří, zhasínání světla a tak podobně. Strakáči jsou chytří jak opice. Až ji naučím dělit zlomky, dáme se k cirkusu.

Beky a Deny

Na závěr zdravíme všechny naše čtyřnohé i dvounohé známé (strakaté i nestrakaté), které jsme teď dost zanedbávali...

Pár fotek z poslední doby