Židlochovice, aneb Beky má plné tlapky práce

Středeční odpoledne se neslo ve znamení stavebních úprav - naše babička se rozhodla, že už dál nebude trpět neustále se ucpávající odpad v kuchyňském dřezu, a tak pro jistotu rozložila a vyhodila celou kuchyňskou linku. Následně však zjistila, že nemá kde vařit:)

Vyrazili jsme tedy do Židlochovic a dali se do díla. V plánu byla i přestavba jídelny a probourání zdi oddělující ji od kuchyně - prostě příjemně strávené odpoledne v půlce pracovního týdne:)

Štěnda u toho samozřejmě nemohla chybět, ale aby se nepohybovala v prostředí, kde bylo víc prachu než kyslíku a kde se po zemi válela spousta zajímavých a jistě chutných věcí, vyslal jsem ji s paničkou na procházku na kopec Výhon.

Ukázalo se, že Bekuška nechce v mé nepřítomnosti moc poslouchat a taky prý celou cestu vymýšlela, jak se co nejdřív dostat zpět. To vzpínání se na vodítku jí ale muselo dát zabrat, protože pak zbytek dne prospala:)

Pro velký úspěch si tedy venčení bez pánečka zopakovala i ve čtvrtek. Snažil jsem se při vycházkách tady v okolí sehnat nějaké další štěně, jehož páneček by nebyl padlý na hlavu a nechal dvě mláďata pohrát si a zadovádět ( nebyl nedostatek vhodných štěňat, spíš těch pánečků ) a zrovna když je Beka na vycházce beze mě, natrefí na hrychtivé štěně kavalíra s fajn paničkou.

Pětiměsíční kavalír Ben byl pro Beku ideální parťák do hry a tak si konečně mohla pohrát s někým stejně velikým:) Doufejme, že se teď budeme s Benem potkávat častěji, aby si vyhráli, než ho Beka přeroste a on se začne bát, že bude převálcován:)

Fotky v galerii